Já chci…

Často to říkáme – postavu jako kamarádka, umět ten cvik jako paní vedle, a nebo být tak veselá a bezstarostná jako TY…

Málokdy ale víme, co se za tou krásnou postavou, ladným cvičením nebo stálým úsměvem skrývá. To málokdy víme a nemůžeme (neměli bychom) posuzovat a odsuzovat.

Vrátím se k tomu, co je hlavní: CHCI – jak moc chci, jak toužím po změně či nějakém novém zážitku? Tak, že kvůli tomu nemohu usnout? Fajn, ale v posteli se moc věcí nezmění. Ano, touha a cíl jsou základ a pak musíme začít dělat jednotlivé kroky, které nás dovedou k cíli. Začít si shánět informace (třeba o dietním a stravovacím programu), zajít se podívat do fitka (moc důležité je, jak se tam budete cítit) a nebo jen poprvé vyrazit na delší procházku a vnímat okolo sebe přírodu, krajinu a lidi!!

Já jsem se před krátkou dobou chtěla zúčastnit delšího víkendového pěšího putování. A slyšela jsem ze svého okolí hlasy: „ máš to zapotřebí, takovou dálku? 75 km – to máš málo pohybu?“ apod. I já sama jsem v sobě měla respekt, denně okolo 30 km – půjde to? Dám to? A co se stane, když nebudu moci? A tak jsem to začala promýšlet: ANO, moc to chci, takže se dobře vybavím, neponesu nic zbytečného a půjdu. No a když to nepůjde dál, tak se zastavím a třeba se vrátím. V tu chvíli jsme si uvědomila, že více bych litovala, kdybych nevyrazila, než kdybych náhodou nedorazila do cíle. Škoda každé promarněné příležitosti!!!

A tak jsem vyrazila a šla, krok za krokem, a když jsem byla unavená, tak jsem krok prodloužila. Nemusela jsem pak jít tak rychle a vzdálenost ubývala. Co tím chci říct: vstát a jít – střídat jednu nohu za druhou, začít chodit cvičit a učit se cvik po cviku, přihlásit se do kurzu italštiny (třeba) a učit se slovíčko po slovíčku – prostě začít a nezastavit se.

Já jsem své putování zakončila ve „středozemi“ – tedy geografickém středu naší krásné země. Je jedno, kam vyrazíte vy a s čím začnete, důležité je začít a pak už jen jít.

Ať již začnete s čímkoliv – užijte a užívejte si to!